Humpolecko

Start výletu Humpoleckem můžeme symbolicky zahájit na Horním nám. Vyhlídkou z věže kostela sv. Mikuláše, nebo naopak navštívit infocentrum a muzeum slavného humpoleckého přistěhovalce Hliníka – Hliníkárium. Rozehřáti kouskem poznání duše Humpolce vyrazíme ulicí Hradskou směrem pod hrad Orlík. Mineme přitom židovský hřbitov a polní cestou a silničkou přes čtvrť Rozkoš se vyhneme frekventované silnici č. 34 na parkoviště pod hradem. Na hrad je možné si vyšlápnout po asfaltce a z věže upravené na rozhlednu přehlédnout město. Po návratu do Rozkoše opatrně překonáme hlavní silnici a vydáme se na vedlejší silničky směrem na Vilémov a Plačkov. Klikatící se železniční trať nám bude průvodcem první polovinou výletu. Kousek za 1. přejezdem přes ni nás uvítá westernové městečko Stonetown 200 m vpravo od silnice. Z westernu dál asfaltkou dorazíme do Kamenice, kde si nelze nevšimnout malého železničního muzea, ve které si majitel proměnil svoji zahradu. Z muzejní do moderní romantiky nahlédneme o pár km dál u bran proslulého Chateau Herálec, v luxusní hotel proměněného starobylého zámku. Za Herálcem se po silnici směrem k Brodu dostaneme do stinných lesních zákoutí a dáme se vpravo po krásných lesních asfaltkách do kraje potoků a malých mlýnů. Žluté turistické značení míjí Pejchalův mlýn a dovede nás do Dobrohostova. Tady opouštíme „železniční potulku“ krajem a otevírá se před námi „horská“ část výletu. Za vesnicí zájemci ještě sestoupí po nové asfaltce do údolí Úsobského potoka, kde se nachází pohádkové poutní místo – kaple sv. Anny se zázračným pramenem, co občerství tělo i duši. My pak pokračujeme přes Chválkov do Úsobí, kde nás hned na okraji uvítá nově zrenovovaný zámek, znovu se otevírající veřejnosti. Nad centrem obce pak ční červená fasáda starobylého kostela sv. Petra a Pavla. Za Úsobím se krajina zvedá k Větrnému Jeníkovu, kam se dostaneme buď přes Skorkov se starým vodojemem z roku 1912 a Zbinohy, nebo lesními partiemi a tunelem pod dálnicí u exitu 104, nejvyššího bodu D1 a také naší trasy. Jeníkovský úřad městyse má vpravdě monumentální radnici, neboť jí slouží místní zámek, který je tak „úředně“ přístupný i veřejnosti. To Unikátní sbírku z historie městečka najdeme ve věži kostela: opět vznikla – jak je pro tento region příznačné – díky nadšení místního sběratele. Stejným způsobem se citlivě vypořádal i majitel nedalekého Dolního mlýna, umělecký kovář Habermann, s rekonstrukcí svého mlýna, který uvedl do chodu v původním stavu, byť mu nyní především slouží jako kovárna. Dolní mlýn najdeme stranou cest jižně od Mlýnského rybníka. Návštěvu na větrném vrcholku Vysočiny ukončíme jízdou lesy směrem zpátky na Humpolec. Celou trasu nám nyní bude určovat směr zelená turistická značka – silnicí přes Velešov a lesní asfaltkou a posléze cestou přes Mikulášov a další 3 km rušné jízdy po asfaltce v sousedství D1 tlumí krásné lesy. Do města vjedeme po jihlavské silnici, která nás dovede přímo do skanzenu Zichpil. A to bude krásná tečka za poznáváním krajiny Humpolecka.