Vinná stezka Mikulovskem - slunnou Itálií pod Pavlovskými vrchy

V Jevišovce,  kolonizační osadě založené ve 13. století na soutoku Jevišovky s Dyjí, vstupuje trasa Moravské vinné společně s  Greenways Praha–Vídeň  do Mikulovské vinařské oblasti. Rozlohou vinic je největší moravskou vinařskou oblastí s nejrozsáhlejšími komplexy vinic. Počátky vinařství v kraji pod Pálavou se počítají již od doby pobytu římských legií. Především bílá vína z okolí Pálavy vynikají mimořádnou jakostí, odrůdovým charakterem a širokou škálou chutí. Typickými odrůdami pro Mikulovsko jsou Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a Rulandské bílé.Jevišovka, po staletí těžce zkoušená osada, je dnes upravenou a pohostinnou obcí  a začátkem úseku,  který potěší především milovníky přírody, architektury a dalekých výhledů.

Po silnicích III. třídy, účelových komunikacích s asfaltovým povrchem i prašných polních cestách ubírá se perfektně značená Moravská vinná k Mikulovu. Drnholec a Novosedly, dvě z největších vinařských obcí na Moravě, nabízí nejen přehlídku  sklepních staveb v jejich pestrosti a bohatosti, ale i ojedinělou ukázku vývoje venkovské církevní architektury od doby románské po baroko. Za Drnholcem a mostem přes Dyji odbočuje trasa do Novosedel, kde začíná naučná vinařská stezka Stará hora. Ve vinicích je umístěno jedenáct panelů, které informují o historii i současnosti pěstování vinné révy v obci Novosedly, odrůdové skladbě ve zdejších vinicích, o vinařství, vinařském zákoně i správné degustaci vína. Získané znalosti si můžete ihned ověřit v praxi. Vinařské firmy Marcinčák a Kovacs z Novosedel patří k nejvyhlášenějším v oblasti. 

Dále na jih, až k česko-rakouské hranici, pokračuje stezka do Nového Přerova. Z osady, která ještě nedávno oddělovala dva světy a dnes je mekkou cyklistiky stoupá  trasa k Přerovskému vrchu. Vede po kvalitní asfaltové komunikaci  s výhledem na vinice, jejichž úpatí zdobí originální, neokázalá a stylová průčelí sklepů ze 30. let minulého století. Daleké výhledy z Přerovského kopce záhy vystřídá stinná lesní cesta vedoucí na okraj Dobrého Pole. Povrch následujícího úseku, sedm kilometrů dlouhé cesty do Mikulova patří k nejhorším na trase. Prašná polní cesta, nerovné panely, zbytky asfaltu plné výmolů. Na konci Vás však čeká pohled na úchvatné panorama města hýčkaného sluncem na jižním svahu pálavských kopců. Starobylý Mikulov se zámkem, Dietrichsteinskou hrobkou a zajímavou židovskou čtvrtí je nejen křižovatkou kultur, ale i městem vína. Ideální  přírodní podmínky, výborné viniční polohy a zkušenosti desítek vinařských generací dávají zde vína s vynikající pověstí.

S Mikulovem za zády, po klidné silnici III. třídy stoupá trasa Moravské vinné ke Klentnici. Než cestou Pavlovskými vrchy vystoupá do výšky 350 m n.m. mine vápencový útes Kočičí skálu, nabídne výhled na masív Stolové hory se zříceninami Sirotčího hrádku, Děvín i Děvičky. Z nejvyššího bodu před Klentnicí pak klesá do Pavlova, barokní vinařské vesnice na břehu Novomlýnských nádrží. Voda spojuje i poslední dvě osady vinařské magistrály na Mikulovsku. Dolní Věstonice s archeologickou expozicí proslavil v minulosti nejen nález korpulentní Venuše, ale i rozvinuté vinařství habánských osadníků, do Strachotína  stezku přivádí most mezi Dolní a Střední nádrží vodního díla. Za strachotínskou sklepní kolonií  přichází  romantický  úsek remízkem podél rybníka a mírné stoupání do významné vinařské obce Pouzdřany, které proslavila především výroba slámových vín. Kromě vín se Pouzdřany mohou pochlubit gotickým farním kostelem sv. Mikuláše, zachovalým renesančním domem a unikátní stepí. Nabízí se odtud také vlakové spojení do Brna i Břeclavi.